Ascalona

 

    C        Emi    F   C  G              C
1. Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát, 
    F           C        D7              G 
  
kytara tiše doznívá, do duše padá chlad, 
     C       Emi  F     C  G               C 
  
stařičký šerif už líně ruku po láhvi vztáh', 
    F             C          D7              G 
  
pistole chová na klíně, brouká si v temnotách. 
     G             C    C7         F
R: Když jsem byl mlád, bývala Ascalona 
    Fmi     C         G           C 
  
nejhezčí osadou, kterou jsem znal, 
    G         C   C7         F 
  
jak častokrát hýřila Ascalona 
    Fmi     C        G            C 
  
divokou náladou, již Bůh nám přál, 
     C7        F                 C 
  
však slávě pistolí už zvolna dozvání 
      C7    F       D7      G 
  
a lesem nehlučí to vlčí volání, 
              C     C7             F 
  
já půjdu spát, však vlajka Ascalony 
    Fmi      C          G       C 
  
musí nad mým hrobem navěky vlát.
2. Vyschly už láhve na stole, pohasl ohňů žár,
   šerif své těžké pistole pověsil na stožár,
   na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí
   a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.
R: